Téma: Biodiverzita zemědělské krajiny

Zemědělské pozemky tvoří více jak polovinu výměry České republiky. Zemědělská krajina, to však nejsou jen pole, louky, pastviny, sady a vinice, ale i drobné prvky mezi nimi jako meze, polní cesty, strouhy či remízky. Zemědělská krajina se vyvíjela tisíce let. Svojí pestrou mozaikou nabídla vhodné životní podmínky spoustě druhů rostlin a živočichů, které o svoje původní biotopy činností lidí přišly. Zemědělská krajina se tak postupně vyvinula v území s velmi vysokou biodiverzitou, v území klíčové pro přežití řady druhů evropské fauny a flóry. Jenže za posledních sto let je vše jinak. Zemědělství je dnes v mnoha případech spíše průmyslovým odvětvím než hospodařením v krajině. V důsledku jeho intenzifikace, používání stále většího množství nejrůznějších chemických prostředků, stále větší a výkonnější techniky či slučování drobných pozemků do ohromných jednolitých ploch, a na druhé straně opouštěním a následným zarůstáním pozemků, kde takto z různých důvodů hospodařit nelze, je dnes řada druhů vázaných na zemědělskou krajinu na pokraji vyhynutí. A nejde zdaleka jen o ptáky či motýly, kteří jsou výkladní skříní tohoto problému. Jak na tom různé druhy zemědělské krajiny v současné době jsou a co můžeme dělat pro jejich záchranu? O tom byla 4. konference Naší přírody, které se zúčastnilo bezmála 300 posluchačů.

Všem moc děkujeme a těšíme se na příští setkání!